Jak mluvíte sami se sebou?

Znáte to, ten vnitřní hlas, který našeptává „to nezvládneš“ „na to nemáš“. Někdy hodnotí, jindy kritizuje nebo shazuje. Všichni tohoto našeptávače máme! Důležité je ho umět držet na uzdě.

Vnitřní kritik není skutečnost

Naše myšlenky nejsou fakty. Praxe mindfulness nám pomáhá si to uvědomit – když pozorujeme své myšlenky jako mraky na nebi, můžeme je nechat plynout, aniž bychom se jich drželi. Zní to jednoduše, ale mindfulness se trénuje týdni než si schopnost „nechat myšlenky plynout“ osvojíte. Stojí za to začít hned. Co třeba na zkoušku zdarma s eBookem, který obsahuje program na 14 dní? Je dostupný pod článkem.

Vnitřní hlas, který vás sráží, je často odrazem starých přesvědčení a zkušeností, které už nemusí být pravdivé.

Jak začít s sebelaskavostí?

1. Uvědomte si, kdy se kritika objevuje – například při chybě, ve stresu nebo při porovnávání se s druhými.
2. Zastavte ji laskavým dotazem: „Je to opravdu pravda? Co bych řekl/a svému nejlepšímu příteli?“
3. Formulujte laskavější vnitřní dialog: Místo „Jsem k ničemu“ si můžete říct „Dělám, co umím, a učím se.“

Proč je sebelaskavost tak důležitá?

Když se ke svému nitru chováme laskavě, snižujeme stres, zlepšujeme spánek a celkově se cítíme lépe. Navíc se tím stáváme otevřenějšími a trpělivějšími i k lidem kolem nás.

Malý úkol

Příště, až si všimnete vnitřního kritika, zapište si, co vám říká. Pak se zkuste podívat na situaci očima laskavého přítele a přepište si svůj vnitřní dialog. Řekněte si upravenou myšlenku, která je laskavější.