V rodinném kruhu u oběda se mluvilo o sousedech. Někdo řekl, že sousedův syn je zase sám protože od něj odešla žena a že se o to „sám přičinil“, protože prý nikdy neuměl mluvit. Přikývli všichni. Pak jiný dodal, že ta druhá sousedka se vrátila do práce, když děti ještě nechodily do školy. Hrůza..
Seděla jsem u toho a uvědomila jsem si, že jsme během pěti minut odsoudili dva lidi za to, že nezvládli roli, kterou si nikdy nevybrali.
Ženy mají být pečující, trpělivé a zároveň úspěšné. Muži mají být silní, výkonní a nemají mít problémy. Říkáme to jinými slovy, ale myslíme to pořád stejně. Ona má zvládnout všechno a nestěžovat si. On má všechno vydržet a mlčet.
Přitom to nikdo nevymyslel ze zlé vůle. Jsou to věty, které jsme slyšely od dětství. „Kluci nebrečí.“ „Holky se nezlobí.“ „Chlap se o rodinu postará.“ „Dobrá matka se obětuje.“ Neslyšíme je jako pravidla. Slyšíme je jako zdravý rozum.
Sama jsem je dlouho předávala dál. Nahlas bych to nikdy neřekla, ale vnitřní kritik to uměl dokonale. Když jsem byla unavená, říkal mi, že dobrá žena by to zvládla. Když se mi nechtělo zůstat v práci déle, ozval se, že jsem líná. Ten hlas neměl můj tón, ale měl hlas všech těch, kdo mi kdysi vysvětlovali, jak se to má.
Na kurzu mindfulness jsem se naučila ten hlas zaslechnout. Nepotřebuju se s ním hádat. Stačí si všimnout: „Aha, tohle je moje myšlenka, nebo je to věta, kterou jsem převzala?“ Často je to ta druhá. A když to vidím, můžu se rozhodnout, jestli ji chci dál nosit.
Možná nemusíme role zrušit. Stačí je občas vzít do ruky a zeptat se, komu vlastně slouží. A jestli bychom pro sebe, pro své děti a pro lidi kolem sebe nechtěly něco volnějšího.
Jakou větu o tom, jaká má být žena nebo muž, nosíte v sobě a nikdy jste si ji nevybrala?
Chcete si začít všímat myšlenek, které vás vedou, a rozhodovat se, které z nich jsou opravdu vaše? V online kurzu mindfulness Klidná mysl se to za 4 týdny naučíte krok za krokem. Nebudete na to sama, budu vám k dispozici pro individuální podporu: vsimavyzivot.cz/kurz-klidna-mysl-5